Zápisky z akcí

29.10.2017 - Padesát odstínů hantecu

Jak jsem gómal já:
Borci z bastru valili šmirglem na šelepku. Tam už jungšáli z jundru, chytli sicnu. My bez tymplu. Všichni bez šólny, jen v tričmenech.
Žanek Hlaváček, tvorce bichli, sajtnu uvítal, grupy kámošů, a už to začlo. Betelný vály v hantecu, nélepčí Radek Retegáč z bévalé Los Brňos s Číčou Jelínkem. Štykle jak sviňa. Pilarka hókla pár vět v hantecu, dyť je z kénigu. Pak šel na plac silák Franta Šebela, betelné kořeň, kósky jak od Franty Kocóra - přetrhl telefonní seznam a vohnul podkovu, borec. Békal i Jirka Helán. Špílčil i Kronek s klofnou a dlouhým hárem. I na Rudy Kovandu se nezapomělo. Furt ňáký zvonky, lochčili sme se, byla čurina.
Neškopkovali sme, ale šlajzna byla, tak sme glgali aspoň vajnoš od Terezky, až v dózně hučelo. Nikdo nebyl kóslé, ani mlata nebyla. Za krupicu sme kópili bichlu, a jak sme zmerkli ňákýho borca z bichli, kajlovali podpisy. A pak vzali kramle a langsam pali na domášov.
Betelná ekšn!


 
21.10.2017 - Memoriál Michala Třetiny

Nabídku Favoritu na převoz do Mělníka na Memoriál Michala Třetiny jsem přijal já s Džoržem coby členové CKK a skoročlenka Petra Hamanová. Pepa Honz nás dovezl v pohodě na místo ubytování v Mělnickém kempu a šup na pifko.

Ráno brzký odjezd na sraz u "vývěsky", kde se srocují mělničtí cyklisté při organizovaných vejletech. Michalova maminka nás přivítala domácí pochoutkou a došlo na spočítání účastníků - neuvěřitelných 44!!, chladno neodradilo! Vyjeli jsme a společně se vydali na hrad Housku, cíl vejletu.

Vzhledem k tomu, že jsem se nemohl zúčastnit akce CKK - Kokořínsko v roce 2013, užíval si nové prostředí...Kokořínským dolem, přes pěkné středisko Harasov, kolem Pokliček krpálem na Housku.Tam vzhledem k chladu jen jeden mezikus, a šup přes Kokořín s parádním výhledem na hrad do Janové Vsi, kde bylo na chalupě cyklistů pozvání na další scuk na gulášovku, sekanou, kafe, domácí šťávu atd...

S Džoržem jsme se odpoutali, abychom se dostali do Mělníka ještě za světla, neboť jsme měli další plány s prohlídkou města.. U zámku jsme se mrkli na soutok Labe s Vltavou a po problémech nakonec zakoupili láhev Mělnické Ludmily, když už jsme tedy na Mělníku! Odpoledne už slunečno, takže pěkné výhledy na celou rovinu a hlavně Říp. Celkově pěkná vyjížďka, 70 km stačilo.
Večer společné sezení ve Vinném klubu, dobrá nálada, povídání kde byli, kde my, kde společně s Michalem, takže dobrý!

Nádherně nasvíceným podloubím náměstí jsme se s Mělníkem rozloučili.

Ráno už jen zastávka v kritické zatáčce a zažehnutí svíček za CKK u pomníčku Michala.


 

28.9.2017 - Zavírání Templářské cyklotrasy

Sluníčko, a proto strach, abychom do vláčku všechna kola dostali. Dostali, protože nás bylo relativně málo, jen 13kousků, a to na vláček stačilo. Výstup v Ivančicích, až do Oslavan to nechtělo jet, nevadilo, Wassek nás navedl na cyklostezku, kterou jsme před lety otvírali a šup do Oslavan. Tam jen jedno pifko z šesti možností, Miloš nás pustil na trasu dříve než byl oficiální čas.

Potom už jen známý několikaletý itoš. Ketkovák, kolem Levnova, na mostě prohlídka skal nad řekou, pifko na pro nás nové občerstvovně, a přes Biskupský kopec na Templštejn. Tam papú, polívka a cigárka, odpočinek. A z Hrubšic přímo do Oslavan, taneček, a frk po cyklo k vlaku v Ivančicích.

Bylo to pěkné, šlo to.


 
6.-10.9.2017 - Vysoké Tatry

Tramtadadá, tramtadadá, máme to za sebou!
Noční přejezd jsme zvládli s pomocí nonstopového podniku v Olomouci, a v Popradu jsme byli cobydup. Nakonec trocha bloudění v Tatranské Lomnici, ani tunajší nevěděli jde je "tak známý penzion Prvý máj". Po zcivilizování a snídani jsme vyrazili na první procházku, električkou na Štrbské pleso a Popradské pleso. To už bylo sluníčko a to nás provázelo celý čtyřdenní vejlet. Prostě nádhera!! Kolem jezera a cintorínu zpět k električce a domů. Na první den bez spánku stačilo. Jenže po cestě jsme zavadili o hospůdku "Na pohodě", a ona tam skutečně byla. Navíc pifko Kamzík za 0,90 Kč /čti 0,9 E/ a frťan taktéž. Objednávky byly tvořeny úslovím 1+1, prostě další nádhera! Intimně jsme jí říkali "devadesátka". A druhý den to začalo. Vytvořili se dva vrcholové teamy. byla zdolána Téryho chata, Priečné sedlo, Zbojnická chata...zážitků z vejšlapů bylo neurekom. Podpůrné teamy prošly magistrálou na Skalnaté pleso, tam občerstvení na Skalnaté chatě, kde jsem zavzpomínal na rodiče, kteří tam každoročně jezdívali, takže byl frťan hořec!... a po sjezdovce k civilizaci. Někteří využili i kolobrndy od Štartu do Lomnice, další nádhera! To vůbec nemluvím o výhledech, to bych o nich musel psát pořád. Bohužel byly vidět i ty hrůzné plochy bez vzrostlých stromů po tunajším uragánu před lety.
Večer borovička, neboť byly narozky a příprava na další den. Vrcholové teamy měly v plánu Rysy a Svišťovku. Vichorec plány překazil. Rysy odolaly těsně pod vrcholem, nedalo se ani jít. Svišťovka nikoliv, i když nepremávala lanovka na Skalnaté pleso. Přesto to vrcholováci vyšlápli pěšky, obdivuhodný výkon. Podpůrný team šel lesem z Lomnice do Smokovce kolem fůry vodopádů a fůry zlomených kmenů ... Ale o to dříve mohl využít naší devadesátkové pohody. No a poslední den už byly nožičky tak slaboučké, že došlo už jen na procházku do Matliare na pifko se sledováním cyklozávodu a sbírání hub a zpět. Poslední rozloučení na devadesátce a šup na pendolíno do Brna.
Co dodat. Já jsem si svůj sen splnil, i když jsem nedosáhl vrcholu - Jurko mne na Priečné sedlo nepotlačil, ale s Tatrami jsem se moc pěkně rozloučil.
Ubytko bylo velmi solidní, vedoucí byl sympatický mladý chlapec, vše potřebné zajistil, i mikrovlnku pro pozdě příchozí z dlouhých pochodů. Jídla dosti, i polévky večer byly, na to nejsme zvyklí. A to víte, jídlo pro dětičky, dokonce i nakrojené rohlíky k snídani.
Vrátili jsme se bez zásadních zranění, jen nožičky byly výrazně namožené, ale stálo to zato!

Co říkáte?

 


 

 

8.5.2017 - Výlet do Lednice

11 CKK kousků se nás sešlo ve vlaku. Výstup v Ladné a hned šupky na Janův Hrad. Kochačka, lodní doprava na kanále už v plném proudu. Potom prohlídka Lednického zámku zvenku. Procházka překrásným parkem. Návštěva lázní, pěkně je opravili! Malý výhled z nedaleké malé rozhledny na nové cyklostezce. Pak už návštěva Lichteštejnských památek. Appollonův chrám, přes Nové Dvory ke Třem Gráciím, Svatý Hubert, Rendez-vous u Valtic a obídek v hospůdce u Dolečků. Perfektně stíhali, dobrá bašta. Vyfuněli jsme k Reistně, někteří navštívili i vyhlídku! Šup do dolíku, lidé zbytečně přes celou cestu, tak se rychlostní rekord nekonal. Slabá šedesátka při propadu. Bloudíme u hranic, perfektní zkratka k cyklotrase Eurovela č. 13. Přes hraniční přechod Poštorná-Reinthal k Františkovu rybníku. A že máme čas, návštěva Pohanska. na Zámečku bez Bohouška ale se stovkou nejen místních cyklistů. Mezikus, poležení a pokec v trávě. A že máme opravdu krásný a neuspěchaný den, ochutnávka dobré klobásky v naší známé hospůdce na kraji Břeclavi. Ve třičtvrtě na šest už nalodeni ve vlaku, kde moc místa na kola nebylo, ale zvládli jsme to na jedničku. Krásná slunečná padesátka v okolí Lednicko Valticka. Irence a všem díky za pohodový jarní výlet!


 

29.4.2017 - Otevírání cyklostezky Brno - Vídeň

Z K5 jsem vyrazil sám. Čekal jsem to, protože po počasí minulých dnů to nevypadalo dobře. Takže v zimním už to ráno šlo, lidičky na to ale moc nereagovali. Nevadilo, postupně jsme se rozšiřovali, hlavák 5, Vranovice -nádr. 6, Ivaň - mezikus a supa 12, Novosedly - vinný sklípek 14, Hevlín 18... Celkově méně lidiček, společně do LAA pod policejní kontrolou, klasika - hrad, lázně, a hlavně hasiči. Tam se promítlo to, že je nás méně, ale zvládli jsme to!! Zpět do Hevlína zase pod kontrolou - a to bylo dobře! Velká tombola, nic moc jsme nevyhráli, tak jsme vyrazili vlakem do Brna jinou tratí z Hrušovan. Byl připraven i cyklobus, pro info 100.-Kč vč. kola. Jo, abych nezapomněl, 2 mladíci měli vystoupení na streetkolech, moc pěkné, byli šikovní, no brňáci! Takže 70-100večka tzv. jarní...


 

8.5.2016 - Milčovo kolečko

 Vyjel jsem sám a na K 5 jsme boli dvaja. Čekal jsem po sobotě ( 105 s vlakem, 170 bez vlaku) malou účast, ale dvaja? "Tak to jsem teda nečekal". Tak jsme pozdravili Marki, která větrala vnoučata a se stabilkou Luprem jsme vyjeli. A hele, u Křivé borovice čekala Zuza a boli jsme traja. Pár podjazykovek meruně, lóbanec pod višňó, pokec s mó švicó a jeli jsme dál. Na Masecu jeli závodní veteráni, tak jsme tam chvílu hodili čučku a valili jsme lesem, polem přes Popůvky do Bosonoh. Tam už to vřelo, na přihlášení do závodu byla fronta, tak jsme se na to vykvákli a šli jsme na pivo. Za přítomnosti Vokřála a asi pěti fotografů ( chvíli mně trvalo, než jsem pochopil, že nás nefotí kvůli mně, ale kvůli primátorovi) jsem sprdl kamoše, spolužáka a promotéra Laďu za to že nás nepřivítal s patřičným ántré. Čekal nás víc a nás měl jako předvoj. A hele kdopak to přijel! Marťas. A hned " veni, vidi, veci" - přišel, viděl a zvítězil. (Latináři mně prominou překlad) Akorát nevím jak se latinsky řekne " odje a výhru za 1. místo nepřevzal" Pak přijeli Vašek s Markétkou a malým Vašíkem, který si zařádil ve skákacím hradě a příjezd Pavla s Janou naši skupinku dovršil. Pokecal jsem a cykloklubákům představil Barču Černoškovou, (dcerou to mých přátel), moderátorku BBS na ČT 1, poslechli jsme si pěkné svingovky Helánova big bandu, pokochali se dekorování veličin československého cyklosportu. Pánové Daler, Doležel, Škoda, Kučírek se nám podepsali na paměťní listy, ( Marťas to chce až mu bude 90 vydražit za Ferrari a já už mám s ním domluveno, že mě v něm nechá svézt) Trochu se ochladilo, tak jsme se vydali ke svým domovům. Pěkná akce, na shledanou pane Hrazdíro příští rok. Třeba ještě u Karlose pokvetó giršle.
Čágo, Váš Karlos


 

28.3.2016 - Velikonoční pondělí

Myslím, že cykloklubové Velikonoce proběhly velice pěkně. Děvčata měla připravenu bohatou pomlázku a to jak tekutou, tak i tuhou a nechyběla ani krásně nabarvená vajíčka. Busopěšáci vystoupili z busu na zastávce U lávky, zapálili svíčky a položili kytičky u památníčku na Libora. Pak přes lávku, kde proběhla první „šlahačka“ a pravou stranou Prýglu k Pavlíčkům. To nás bylo již 19. Přivítal nás nás pan Pavlíček, rozčepoval pivko, které nám s milým úsměvem bleskově roznesla nová sympatická šenkýřka Linda. Svítilo sluníčko, bylo příjemně tak jme první pivko dali na zahrádce. A už tu byla Linda s prvníma šniclíkama, tak šupky do salónku. Po pár porcích jehněčího se jen zaprášilo, řízky všem chutnaly a už tu byli naši cyklouši. Takže buch buch na zadeček a bylo nás 27 a salonek byl plný. Při zahajovací řeči jsem nemohl nezavzpomínat na začátky Cykloklubu, když jsme trénovali kolem Príglu (jinam jme tehdy nejezdili) na Dubové muže a triatlony a tato hospůdka s panem Pavlíčkem byla obligátní občerstvovací zastávkou. Taky si nás staré členy pod určitou záminkou svolal u výčepu a s trochou nostalgie u pár panáčků zavzpomínal na naše začátky.
První se rozloučili cyklouši, pak superpěšáci a nakonec malá skupinka paraplegiků pešom do Veverské Bítýšky a pak busem do přístaviště, kde byl sraz „ U Kosa“, kde fragmenty všech tří skupin při posledním pivku a zapadajícím sluníčku a vůňi vyprodaných trampských cigár zakončili oslavu tohoto největšího křesťanského svátku. Velikonoce, budiž pochváleny.
Bylo to super a za to Vám dík, Váš Karlos.


 
14.6.2014 - 20 let vzniku Cyklistického klubu Komín

Tak jsme tu naši DVACÍTKU oslavili! Noví členové si prolistovali a prohlédli kroniku, ve které končí poslední údaj a fotka závěrem roku 2007 z běžkování na Vysočině.

Další info a fotky od roku 2008 už organizujeme přes PC.
Ajťák Péťa zorganizoval video z 24-hodinovky z ročníku, kdy nás tam bylo tolik, že jsme postavili dokonce 4 družstva. A byla fůra fotek, u kterých jsme zavzpomínali na vejlety a jiné i necyklistické akce CKK.
Přípitek zelenou pozvedlo se známým pozdravem celkem 32 účastníků. Jen nás mrzelo, že ze zakládajících členů byli přítomni jen 2: Lupre a Luml, i když byli osobně pozváni.
Děvčice se pochlubily domácími pečenými produkty, byly výtečné!
Musím také přiznat, že kolovaly také domácí produkty jiné, nepečené, tekuté...
A kuřátka a řízečky ty dobroty doplnily parádně.
Petr připravil první návrh cykloklubového dresu k výročí, došlo i na vyzkoušení.

Dres vezmu na ukázku a hodnocení i na Třeboňsko.
Takže povídání pěkné, nakonec společné pokoukání na ohňostroj a rozchod s výzvou:

"Ahoj příští čtvrtek na Třeboňsku!"


 

26.4.2014 - Za krásami okolí Nědvedic

I když účastníci věděli, že sprchne, šli do toho! Na scuku 10 lidiček, během akce nakonec nás bylo 14 kousků.
Hodný chlapec Libor Dinga s ještě hodnější Darinou se nás ujali. Provedli nás trochu jiným itošem než byl původně naplánován a byl perfektní!
Zabajkovali jsme si, i trochu blátíííčka bylo. Ale co vůbec bylo nejkrásnější, výhledy - dokonce i z rozhledny Zelenkova vrchu, lesíky, louky, prostě nádhera ve sluníčku.
Trochu se nepodařila zastávka v Trpíně, na který jsme se ze známých důvodů hodně těšili. Bylo zavřeno, šéf kvůli nám nechtěl otevřít, zrovna obědval. Takže občerstvení až ve Víru po 50 km na tachecu!
A z Víru jsme už deštíku neujeli! 15 km do Nedvědic jsme zvládli i tak.
Nevadilo to, mokří jsme usychali ve vlaku, rozchodná U Smrada, dohoda na prvomájovku.
Moc pěkných 80 kiloušů, Liborovi a Darině děkujeme za nové pohledy na Nedvědicka!
 


 
22.3.2014 - Primavera

Vejlet nakonec "bez bab". Nevím čeho se bály, počasí parádní, rovinka, stačilo 30 km a navíc by byly určitě na bedně, což znamenalo množství cukru tak na 3 metry.
Začalo to slibně. Blanka se ozvala, abychom při průjezdu Střelicemi vystrčili z vlaku ruku. Což se stalo a její lahodný tvrdý mok nás provázel celým dnem.
Bylo nás na startu 7 kousků z CKK, celkově však podle našeho mínění velmi málo, cca do stovky. Odstartoval nás Honza Smolda, se kterým jsme se samozřejmě, cykloklubáci, vyfotili. Mlaďoši jeli 60 kiláků, dospělým stačila třicítka. Alespoň byli v cíli trochu dříve a mohli vychutnat kuřátko po italsku, pifko a sledovat na sluníčku přípravu vyhlašování! Stálo to za to. No, Primaveru už dostatečně známe, že jo. Tentokrát haprovalo pouze vyhlašování, s úžasem a nechápavě jsme sledovali několikeré vykládání a nakládání stupňů vítězů z a do auta. A k tomu opravy vyhodnocování, normálka. Organizace poprvé v Šanově dobrá, zázemí výborné, trasa výrazně lépe vytyčena...
Takže paráda, jen dle Murphyho cyklistického zákonu platí, že jakkoliv změníš směr jízdy, vždy jedeš v protivětru! Platil i zde!
Na bedně se z nás objevil jen Mišutek, hlasitý aplaus však provázel nakonec všechny klubáky, kteří dostali alespoň diplom. Prý pro vnoučata, aby věřili a manželky, aby od nich dostali věčeři.
Na zpáteční cestě jsme si vzpomněli zase na Blanku a nachystali na průjezd Střelicemi tašku s cenami - cukrem, naloženou zeleninou nebo co, mapami a tak. Nádraží však bylo tentokrát prázdné...
Blanko, děkujeme! Kolu zdar!

 


 
22.3.2014 - Sedm studánek

Baby se nebály ničeho, jen se rozhodly reprezentovat CKK na akci Bicybo Za sedmi studánkami  . Podpořili nás i někteří chlapci, takže účast CKK byla nakonec 8 kousků, což je víc než na akci Primavera.

Nádherné počasí vylákalo na sraz do Obřan 31 cyklistů ze čtyř cyklospolků. Pokračovalo se do Bílovic k první studánce (jmenovkyně Marcelka), dále do bílovických a adamovských lesů k dalším vodním zdrojům a přes dvě hospůdky zpět do Obřan. Vydařená akce, skvělá atmosféra, na tachometru mi naskočilo 55km, což trošku vykompenzovalo fiasko z deštivých chlébských bledulí.

 


 

4.1.2014 - Zimní Bukovinka

Když už nemůžeme použít běhule a oběhnout některou lyžařskou trasu v okolí Brna,
započali jsme předtříkrálovou vyjížďkou na Bukovinku jednu z prvních letošních cyklistických akcí.
V počtu dvou a jedné třetiny tří králů, tedy sedmi cyklistů jsme se setkali na výchozím bodě konečné šaliny čtverky. Popřáli jsme si mnoho zdraví, štěstí a mnoho pěkných cyklistických kilometroušů do nového roku a vzápětí jsme frknli do pedálů směrem na Bílovice.
Pozvedli jsme výškový ukazatel na Ochoz a dojeli na první mezikus v Údolí Říčky u rybníka. Čajík a rumík případně pivko, vše přišlo velice vhod.
Londýnskou mlhou z údolí jsme vystoupali na Kalečník a už jsme se těšili se na polívku v Bukovince.
Třesíce zdravicí pravicí jsme opět popřáli spousty známým, neb nebyl jen nápad náš, po chuti a pohybu cyklistickým směrem na Bukovinku se dát.
Rychlý sjezd Křtiny ušetřil náš čas před tmou, Babice v poslední odpolední mlze a opětový sjezd do Bílovic v pološeru nás sjednotil.
Návštěva Na Konečné v Obřanech nás ujistila, že nejen dobrou pivní slast zde naraženy obsluhující dívky mají, ale i náš cyklistický výlet v té nejlepší pohodě po pamlscích zde završen jest.
Díkec za účast a mnoho dalších příjemných cyklistických kilometrů v letošním roce všem!

 

 

5.10.2013 - Burčákovka v Přibicích

Tak to máme za sebou. Co? No burčákovku, kolikátou už? Všechny minulé byly zajímavé. Myslím si, že tato nebyla vůbec špatná.
Sraz u Ronda, sešlo se nás pěkných 18 . Zrovna, když jsem nahlašoval mobilem počet obědvantů do restaurace „Za komínem“ v Židlochovicích, zařval Lupre: „Jedém" a tak se jelo. Grupu jsem chytl za Olympií, kde se k nám přidal Petr zvaný Díďa a hned měl podnětné návrhy na různé úpravy trasy, z nichž jednu mini zkratku nebo prodlužku(?) jsme myslím ješte nejeli. Jeli jsme tedy co nejvíc terénem a teplo vypadalo jinak. Fučelo jak ze strnišť, a zima byla jak v kostele. Ale za chvíli jsme byli v Židlích, půlka jela na papú do již zmíněné restaurace „ Za komínem“, na kterou mě upozornil Peťa Duratec. Papu si chválili, ale slevu, že jsme „Komín“ nám nedali. Druhá půlka zůstala v klasické hospůdce u silnice. Rumek, gulášovka, pivko a byli tu papuánci spoza komína a valilo se. Díďa se s námi rozloučil, dal ješte poslední trasorady, ale ty už jsme znali. Jinak mě to ale povzbudilo sebevědomí. Představte si mě jak jedu první, zabočím a nikdo na mě neřve, že jedu blbě.
Za Žabcicemi kolem trati a jsme ve Vranovicích. Pak jen krátká rekognoskace u pana Cejnara, kde uděláme pravděpodobně burčákovku příští rok. Potom šupky kolmo do Přibic do vinařství Václava Valáška. Tam bylo ještě 60 cyklopijanů z Pohořelic. Ti ale za chvíli v pohodě vypražili shodou okolností k Cejnarovi do Vranovic. Václav nás přivítal s omluvou, že má frmol. Obsluhy se iniciativně ujala naše Hanka jako sličná šenkýřka. Burčák měl Václav očíslován 1-4 podle druhu a fáze kvašení a my jsme si jen vybírali, koštovali, hlásili Hance a ta lítala jako perpentl. Nejdřív
se 2-ma džbánky, pak se čtyřma. Teď nás bylo tedy 20 nebo 21 kousků? Mihl se tam i Karel Mlaskoš, ale opravdu jen mihl, pozdravil a jel zase dál. Seděli jsme venku pod pergolou, za chvíli začala být ale klendra, tak jsme se přestěhovali do místnosti. Tam byla také zima, tak jsem chtěl po Václavovi zatopit, což po usměvavém brblání udělal. Hanka si mohla konečně taky sednout a obsluhy se chopili členové Václavovi rodiny. Asi půlka naší družiny si dala klobajdu, která byla alespoň podle mě velmi dobrá.
Vše sledovala strašne škaredá Bakchantka, kterou jsem stále otáčel k nám zády, ale vždy se někdo našel, kdo ji zase otočil k nám tím pomačkaným ksichtem. Blížila se pátá tak jsme poplatili. 60 Kč na osobu byla myslím brnkačka a tím, že někteří dali 100Kč, tak zbylo i na trinkgelt Václavovi a pro harmonikáře. Hlavní skupina jela po páté, menší rozlučková skupina po 6-té. Václavovi jsme poděkovali za velice dobrý burčák, dobré občerstvení a příjemné posezení.
Po menších obavách, které jsem naznačil již dříve, musím Václava pochválit za profi úroveň (4 druhy burčáku), přitom stále s úsměvem a v pohodě. On byl s námi taky spokojen a zve nás zase na návštěvu. Možná, že někdy v zime, když to nebude na běžky ani na lyže bychom mohli ochutnat, jaká vínka z těch dobrých burčáků stvoří.
 


 

8.5.2013 - Májová vyjížďka LVA

Bez Lednicko-valtického areálu, dle děfčic, začátek máje nejde!
Tak jsme to nakonec zvládli. Množství bicyklů na peroně bylo fascinující. Našich 27 kousků, dalších cca 20...
a k tomu ještě nastupující v Krpoli! Nevypadalo to dobře. Ale vyjeli jsme. Paní revizorka co pomáhala jako průvodčí z toho byla celá paf. Jak mám poznat ty, kteří cestují na společnou jízdenku?
Staša oznámila - klasický lednicko-valtický itoš. Takže výstup v Ladné a frk k Janovu hradu na pifko. Výrazně víc lidiček než jindy a fronty u stánků. I to jsme zvládli. V Lednici průchod zámeckým parkem, vždy pěkným, a k tomu ukázka obrovského orla. Květinám a křovinám nerozumím, ale údajně se taky líbily.
U Tří grácií bývala vždy fotka tří členek napodobující známou sochu. Nebyla, že by nebyly naše děfčice již graciemi? Stárneme? Ale zato bylo vínko, a to moc dobré!
Po cestě sem tam bláátííčko, ale šlo to. A nad námi hodně tmavý mrak. Tak rychle Valtice, hospůdka U pumpičky. Mrak se vyhnul, ale zase fronty, ten den snad vyjeli všichni cyklisti. I přes pomoc Élišky a Zdenála v kuchyni jsme se zdrželi přespříliš. Takže změna itošu, na Rajsnu jsme se vykašlali.
Čivava nás vyvezl z Valtic a pohodě jsme dorazili na Pohansko. Tam sluníčko, pifko, odpočinek, prostě pohoda. No, a ještě po cestě do Břeclavi zastávečka na pifko ve skle - U Ludvy.
Bylo to pohodové, nenáročné, výletové... Až na ten vydrncanej ztracenej kompl, co nadělám, navštívím Luboše.
 


 
21.4.2013 - Chlébské bledule

Jarní projížďka jak má být. Sluníčko, ne moc kopců, šedesátka pro vlakaře, stovečka pro kolaře, trochu blátíčka...
Itoš splněn. Jen "Hotel u nádraží" otevřen až od 10 hod., takže byla dobrá hospoda na náměstí, občerstvení a seznámení se strejdou Libora Dingy, který příští sobotu povede s Jurkem vejlet po okolí Nedvědic.
A potom už jen prodíračka mezi pěšími blíže k bledulím.
"Den Země" jsme oslavili zelenou u bufíku na začátku bledulovského údolí, a protože byly bufíci dva, tak dvakrát, aby jim to nebylo líto!
A už otázka, kolik bude očekávaného bláátííčka? Po rekognoskaci terénu se zjištěním "kolik?", jsme se rozdělili na ty co projedou a na ty co to vezmou oklikou. Bledulí zase móóc, ale už na hraně - odkvétají...
Šlo to durch, lesem a přes Osiky, Žleby nádherným sjezdíkem do Lomnice na tradiční zastávku ve mlejně.
Odtud už různě, někteří do cukrárny, někteří na pifko k veslopádlu.
A hodně dobrý - celkový počet zúčastněných - 25!!

 


 

 8.9. - 9.9.2012 - Le Mans 24

Perfektní účast se potvrdila za CK Komín na cyklistickém klání Le Mans 24hodin, kde nejvyšší pozici v mixu, 1.místo, obsadili: Sklopal M., Vašalovská P., Buršík V.

Tož teda rádi gratulujeme!
 

Odkaz na webové stránky závodu je zde: http://24lemans.webnode.cz


 

 1.9.2012 - Znojemské Podyjí

Po roce jsme využili přímý vlak do Znojma a zpět abychom se projeli v meandrech Dyje.
„Jste odvážní, jste jenom dva“, byla první slova výpravčího ČD. Opravdu. Na tento den moc líbivé počasí meldováno nebylo. „Nevadí, to nějak zvládnem.“ byla naše odpověď, a hlavně dotaz „Jede tento vlak i zpět v údajných 17:46hod?“, „Ano, jede, a já jej vypravuji“, odvětil průvodčí. Což se nakonec i potvrdilo, ale nepředbíhejme.
Po výstupu ve Znojmě jsme se jeli pokochat z hradebních částí nad Mikulášským náměstím, vstupy na náměstí mají zřízené vstupní brány pro vinobraní, které bude následovat v půlce září. Prošmejdili jsme cestičky Starého města vedle bývalého znojemského pivovaru a v části infocentra. Proběhla kochačka na terasy Znojma a řeku Dyji a také pár foteček.
Na náměstí Svobody u přechodu jsme se chytili cyklotrasy, která nás vyvedla bezpečně na trasu 5000 směrem na Znojmo Hradiště.
U chrámu svatého Hyppolita jsme měli opět celé městys na dohled pod sebou. Stačilo zde zatočit kličkou u informační tabule, a měli jsme to i s výkladem historie města. Mimo to se dozvídáme, že tyčící se královna města, Radniční věž, byla postavena již v polovině patnáctého století.
Úspěšně včas odbočujeme v Hradišti doleva na polní a lesní cestu. Děšťové kapky nabírají na intenzitě, dojíždíme na Králův stolec. Následuje kochačka do údolí meandru Dyje. Rozhodnuto, pokud jedeme zpoza příkrovu lesního porostu, není proč se odklánět od původní trasy, nejsme alespoň tolik promáčení.
V Podmolí u rybníčku občerstvení plně fungovalo, tak jsme jej důkladně využili, nasytili se a trochu nechali okapat naše svršky. V Lukově ještě jeden mezikus a osušeni z tepla hospůdky jedeme na Šobes. Vzpomínka na altánek, který v dešti mnohokráte dobře posloužil. Ochutnávka Rulandského Šedého, výklad místního prodejce o vinicích v okolí Šobesu rádi vyslechneme.
Sjezd dolů po mokrých šutrech na lávku, za ní hned doleva a jedeme zkratkou.
Minuli jsme jednu odbočku na Seilsfieldův kámen. Kolem kapličky v Popicích jedem nahoru po mezikusu ke Kraví hoře a potom sešup k Dyji. V Louckým kláštře nákup burčáku, fronta nakupujících nás dost pozdržela, stihnem vlak včas?
Libor najíždí na perón, přímo k vlaku, průvodčí nás poctivě vyčkává. Dobře to dopadlo.
Ještě jsme si pěkně popovídali, dokonce nás už pan průvodčí jednou vypravoval z Jeseníků. Tak tedy díky a někdy zase příště ve Znojmě!
 


 

 29.7.2012 - Bahňák a Chrousták

Hlavní itošák nedělního vejletu měl být Marťas, ale ten se na to vybodl. Představte si, že raději trénoval na tenisový turnaj v rámci Sportovního dne CKK.
Nejenže chce vyhrát soutěž v utopencích, ale dokonce i v tenisu!
Nakonec 9 kousků, kteří většinou na Bahňák anebo Crhousťákem doposud nejeli, moc se jim to nakonec líbilo! A zase bez kapky. Ráno jsme pro jistotu chvíli počkali, až přestane mžít a potom provolněným vzdouškem plného ozonu jsme fičeli k Bahňáku dle itoše.
Tam dali uzenou cigárku, pifko a kdybycho ještě počkali, tyk i rybičku. Na Bahňáku bez kópačky, ale to nám nevadilo. V Rosicích proběhl mezikus, počkali na konec dešťové přeháňky a ve Střelicích proběhla cukrárnička, vínečko, a bylo veselo.
Rozchodná tentokrát u Gogola, kvůli průtrži mračen, kterou jsme opět sledovali z vnitřku. Libor za azúra ještě zvládl pár „Poutníků“ U Valacha před Chudčicama. Tak se povedl pěknej a nenáročnej vejlet!
 


 

15.7.2012 - Boskovicko 

Zdenálův itoš byl jako vždy vytříbený. Na nádru ve Skalici se nás sešlo jenom 5 kousků, že by strach z předpovědi počasí? Ale postupně jsme se dostali na číslo 12, což je solidní počet.

Na začátku příjemné posezení v osvěžovně „U Hažmuků“ naproti boskovického židovského hřbitova. Po osvežení následovali větší či menší zoubky. Jak jinak, to je prostě kraj Boskovicka. Ale všechny trasy jsou opravdu moc pěkné. U rybníka Suchý pifko a obídek, jen plánovaná koupačka vzhledem k studenému počasí nebyla. Bohužel jediný človíček, co si šel zaplavat, už nevyplaval...

Potom moc pěkný úsek po cyklistické trase číslo 5 do Sloupu, prý jsme tento úsek už jednou před časem absolvovali. Holt paměť někdy někomu vynechává. Tam první rozchodná s mandloňovicí, rozdělení skupiny na stovkaře a osmdesátkaře co do počtu kilometrů.

Naší skupince to stačilo, vlak z Blanska to jistil. A zase takřka bez kapky, členové CKK mají prostě štěstí. Pěknej vejlet, Zdenále díky!


 

2.6.2012 - Den dětí, cyklistický závod
 
Byl to vydařený cyklistický závod v rámci Dne dětí díky pěknému počasí, dobré organizaci a průběhu bez problémů.
Velká účast malých cyklistů, hlavně v kategoriích mladších 6-9 let.
Celkem 47 závodníků se postavilo na start již 15. ročníku a projelo klasickou trať od ZŠ k retenční nádrži.
Vítězové v jednotlivých kategoriích byli Kipilová Markéta, Aujeský Filip, Šmerdová Pavlína a Kipila Maxim v nejlepším čase dne 2:24 min.
Všichni účastníci byli odměněni, hodnotné věcné ceny pro vítěze připravili Radnice Brno-Komín, Cyklosport Cibulka, Hlavní 35 a Cykloklub Komín.
 
Ludvík Zimola, předseda Cykloklubu Komín

 

10.6.20121 - Kutinské brodečky

a nádru v Tišnově se scuklo vzhledem k předpovědi počasí 13 odvážlivců, někteří kolmo, někteří vlakem, dobrý. Kiosek na nádru zavřen, v 10 hodin v neděli chtít v Tišnově pifko? to nehrozí!, takže první mezikus v Dolních Loučkách - Pekle. A začlo chlejstat. Takže jsme raději počkali, Láďoš to psychicky nezvládl a jel na nádraží do Tišnova na vlak, totálně promokl. My suší jsme pokračovali, trochu pravda do kopečka, na Níhov, další mezikus byl naplánován U Jenyka. Majitel akorát bufík zamykal, prý zde nikdo není... A co my ?
Nepřesvědčili jsme ho, blbečka. A tak dále na Kutiny, zastavili a pozdravili našeho Milana Prdíka a frk k Trempům, kde konečně jsme se občerstvili. Čeháčko 11 a objednaná žebra neměla chybu! A zase chlejstání. No, bylo co objednávat a po dešti jsme razili na očekávanou část itoše - brodečky. Bylo jich 5, někteří projeli, někteří neprojeli, většina to zvládla po kamenech suchou nohou. Frkot po cyklo a rozloučení v místě scuku, v Tišnově.
Co dodat. Krásných 90 kiloušů, suchých.
Samozřejmě, na to už jsme zvyklí, když prší, členové CKK jsou vždy pod střechou!
 

A jak celou akci zhodnotil průvodce této akce?

Nazdar koláči,
jsem rád , že se to líbilo. Počasí spíš aprílové. Aspoň jsme si užily blatíčka. Našel se i jedinec, který se ze samého nadšení vrhal střemhlav do vln brodů. Byl i jedinec kterému byl počet brodů málo a tak můžeme někdy vyrazit z Bítyšky přes údolí Bílého potoka - údolí Haldy - údolí Libochovky, vše poctivě může hodit tak třicet brodů. Mně osobně udělalo největší radost vidět jak se paří lesy, takže porostou houby.
Zklamal trouba od kiosku u Jeňýka že zavřel přímo před nosem. No co se dá dělat a pak zdržení na žebrách, naivně si mysleli že už nedorazíme.
Takže rád vás zase provedu příště, někde na Tišnovsku.
Čau Břeťa.
 


 
28.5.2011 - Den dětí, cyklozávod

Ranní deštík nebyl pro cyklistiku vůbec příznivý. Ale děti-cyklisté chtěli závodit! Nakonec se jich po prezentaci na start postavilo 25.
Na osvědčené trati mezi školou a retenční nádrží bojovali chlapci a děvčata ve dvou kategoriích 6-9 let a 10-13 let.
V jednotlivých kategoriích zvítězili Taušová Karolina, Fišer Viktor, Šinkovská Anna, a v nejlepším čase závodu Fišer Patrik. Uznání však patří všem zúčastněným.
Hodnotné věcné ceny třem nejrychlejším v kategoriích věnovali:
BS BIKE, Minská 102,
Fy Celes s.r.o. zastoupená MUDr. Zuskou
Cyklosport Cibulka, Hlavní 35
Cykloklub Komín
Organizace a spolupráce s pořadateli byla výborná, takže již 14.ročník cyklistického závodu v rámci Dne dětí proběhl v pohodě a dětem se i přes nepřízeň počasí líbil.

Ludvík Zimola, Cykloklub Komín
 


 

1.5.2011 - Prvomájovka s děvčicema

Staša s děvčicema to naplánovaly nakonec klasicky - Lednicko-valtický areál. Musel se naplánovat takový vlak, ve kterém je spřažen "hitlák", jinak bychom se do něho s koly nevešli. I přes nepříliš povedené ranní počasí totiž přijelo rekordních 28 kousků. (mimochodem, info z ČD: hitlák je z německého Güter, což znamená zboží...)
Při výstupu v Ladné ještě pár kapek a potom celý den sluníčko s trochu větším větříčkem, takže nakonec paráda! Janův hrad s nezbytným mezikusem a programovou domluvou. Protože už po cestě fůra vody a bahna ze včerejší bouřky, museli jsme zkrátit itoš a vynechat naplánovaný Soutok M+D. Minaret, Lednice, Mlýnský rybník, Apollo, Nový Dvůr, Tři Gracie a tam zase foto našich Tří Gracií - letos jiných, těch mladších....,Sv. Hubert, Randevous a šup do Valtic, do naší známé oblíbené hospůdky na obídek. Ale ouha, hospoda U Dolečků bude vařit až od 2.5.!! Takže jiná hospoda, zaměřená a zvyklá na naše jižní sousedy, tedy výrazně dražší a pomalejší, i když chuťově výborná! Čas ubíhal, tedy bez Rajsny, ale při kochání najednou cedule oznamující, že jsme v Rakousku u Reinthalu. Tak zpět a rychle na Pohansko, na májovou veselici s těšením se na pifko a cigárku. Nakonec letem světem jsme měli v protivětru co dělat, abychom stihli náš hitlácký vlak z Břeclavi zpět do Brna.
Vejlet to byl pěkný, ale my chlapi jsme ho nezvládli. Po cestě jsme pořád hledali rozkvetlou třešeň na líbačku tak dlouho, že jsme to nakonec prokaučovali. Musíme to napravit jinak?!
No a potom rozchodné po částech dle bydlišť...
Naše cykloklubová děvčata, děkujeme vám za pěkný den s vámi a sedmdesátikilometrovou vyjížďku!


 

25.4.2011 - Velikonoční pondělí
Ráno bylo moc hezky. I přesto přišlo k veslopádlu dost pěšáků. Snad to bylo opravdu hrozbou kontrol na alkec?
Celkem 16 kousků, přesně rozděleni na polovinu - 8 cyklo, 8 peško, pejsky nepočítám..
Mrskovačka hned u veslopádla vč. tekutých podpůrných prostředků /a dobrých!/, první mezikus U Šuláka a U Princezny, fota na Junácké louce s Hradem v pozadí.....a potom to začlo!
Poprchávání se změnilo na skoroprůtrž mračen, takže k Pavlíčkům přišli pěšáci totálně mokří. To bylo veselí a posměchu cyklařů při převlékání!
Ale papů dobré, Karlos, coby proviantní náčelník, zajistil spešl velikonoční jehňátka.
Kompletní setkání tvořilo cca 20 členů, zasmáli jsme se jako obvykle, domluvila se prvomájovka.
Zpět to už šlo, už bez vody, rozchodná zase u veslopádla a v pohodě domů...

 

 

24.4.2011 - Do okolí Bukovinky

Obec Bukovinka s okolím je jednou z nejcennějších lokalit v blízkém brněnském okolí. Jednak svou historií, když první zmínka o Bukovince je z roku 1268, a dále z roku 1283, kdy to již byla "ves Bukovany s kostelem, lesy a vším příslušenstvím", a jednak těsnou blízkostí cenných lokalit Přírodní park Rakovec a Přírodní park Říčky. Obec je dále cenná svou polohou uprostřed rozsáhlých lesů a nadmořskou výškou kolem 520 m n.m. Tato odlehlá poloha ve středověku přitahovala poustevníky, v současné době pak především turisty, houbaře, cyklisty a běžkaře. Obcí prochází nadregionální cyklostezka, která vede mimo jiné i do rekreační oblasti v Jedovnicích. Stará zástavba se v obci snoubí s novější z 2. poloviny minulého století a s novou, jejíž domy postupně vyplňují proluky a která se již rozšiřuje do okolních polních tratí. V obci je pěkný kostel s bohatým životem, dvě celoročně otevřené hospody s dobrým pitím a s teplými jídly (Rakovec a Klub)
 

Jak to viděl jeden z účastníků:
Nádherná vyjížďka! Pravda, trochu náročnější, ale to je dáno naplánovanou cílovou stanicí. Alespoň 2x do roka bychom se měli dopravit do cyklistické hospůdky v Bukovince, né?
V Říčkách se nás sjelo 12 kousků, méně než obvykle, asi dáno svátečními rodinnými povinnostmi.
A už jsme plnili pod vedením Bikera-Mišutka náročný itoš. Mokrá Hora, Lelky a potřebný odpočinek na Lelkovadle. Pěkný a jednoduchý singltrek do Šebrova, kousek asfaltíku a další krpál do Klepačova. Ještě, že Karelodkarla píchl, tak jsme rádi spočnuli. Škoda, že nebyla tunajší hospůdka otevřena. Z výměny duše totiž byla nakonec generálka celého kola!
První mezikus byl naplánován do Rudic, ale ouha, šéf nás přesvědčil, abychom to chvíli vydrželi do Jedovnic. S jazykem na dresech se ještě někteří narychlo mrkli na Rudické propadání, někteří raději pádili přímo do hospůdky. Tam kýžený mezikus s Jurkovým svátkovým přídavkem. Díky protivnému číšníkovi jsme to brzo zabalili, na otázku co mají za pivo - odpověď: to co včera, jakou mají polévku - odpověď: dobrou..., a přesunuli k Olšovci. Odtud cykloklubový prvosjezd Račickým údolím, technicky náročnějším, také lehké pády Karlaodkarla přes kořeny a Marky u brodíku do bahýnka a nakonec u ševcových botek ztráta Lidky... Vzpomněli jsme na tamější Toňajsův první ťuk a vyhrnuli poslední brdek do Bukovinky.
Tam už dobrý, pifko, papů, ale začlo pršet, ochladilo se parádně a my de facto všichni v krátkých oblečcích. Co teď?
Obalování do toaletního papíru a vytváření pláštěnky z odpadkového pytlíku nepomohlo!
Jurko dostal skvělý nápad. Přesvědčil kolegu z nedalekých Křtin a ten dovezl kalhoty, mikiny, trička... prostě paráda!
Potom už rychle domů nejkratším směrem, my Bystrčáci, potupně do Obřan k šalině.
Protože chyběl klubový paparazzi Wasse, úkol převzal Karelodkarla, kterému jsme odtajnili heslo na naše rajčátko.
Vzhledem k tomu, že je ajťák, snad se tam fotky objeví, bude se na co dívat!


 

19.4.2011 - Kolem Baťova kanálu
K cykloklubovému prvosjezdu kolem Baťova kanálu se odhodlalo 6 kousků - členů.
Museli jsme zvolit spodní část kanálu, protože k vrchnímu, i když výrazně hezčímu a zajímavějšímu, bychom se kvůli ČD výluce nedostali. Takže vlakem do Starého Města u Uherského Hradiště, s tím, že pojedeme tak dlouho dolů po řece, jak nám čas a chuť dovolí... Dovolil do Hodonína - cca 60 km.
Hned na nádru první mezikus, protože ve všední den jsme nevěděli, jak a kde bude možné dále se občerstvit.
Mrkli jsme na Kanál nad městem a ejhle, byl suchý!
Potom jsme vyjeli směr jih, chvílemi kolem kanošu a chvílemi kolem řeky po cyklo č.47.
Bylo pěkně, vyslíkačka do krátkých oblečků, pěkná krajina, jaro je tu!
A v Ostrožské Nové Vsi na nádru laciná hospůdka, Kozlík za 19, kořalka za 15, nedej si!
Líbilo se nám náměstíčko ve Veselí nad Moravou, ve Vnorovech lanovka na lodě, ve Strážnici zámek, muzeum, skanzen a dobré meníčko. A ve vlaku z Hodonína solidní úprava vagonu na převoz osmi kol.
Jinak musím naznačit, že cesta je celkem fádní, po cyklistické stránce nudná, až příliš rovná, snad jen první úsek se nám líbil, bylo více zeleně. Ale jak jsme si řekli, bylo hezky, pohoda, tak o co jde?!
 

 

17.4.2011 - Jamné 
Základní účel vyjížďky, pouze tentokrát - najezení - se zdařil!
Zase nás bylo více než 20, což už je tatřka tradice!
Klasika ke Kuřimi, kolem Pecky, Malhostovice na Nuzířov a přes kopec i proti námitkám do Skaličky, vyhrnuli Všechovice k Unínu, a frk na nejvyšší bod vejletu - Stanovisko. Krásné výhledy, protože pěkné počasí, viděn Sýkoř a všechno...
A už sjezdík do Jamného, pravda, třemi různými bikovými i asfaltovými cestami, ale v hospůdce U Vlachů jsme se všichni potkali.
u žeber a kolen a pifka. Největším jedlíkem byl vyhlášen Petr ml., protože už nebyly žebra, pustil se sám do celého kolena! Promluvil až na rozchodné u veslopádla.
Ještě, že to je z Jamného vlastně pořád z kopce... šlo to i přes trojité píchance, Harry-Jiro nám ukázal zase kousek nové cesty na prygl kolem Rumunů mimo silnici přes Jinačovice.
Ukončili jsme vejlet domluvou na cykloklubový prvosjezd kolem Baťova kanálu.
Slunečná sedmdesátka!

 

 

10.4.2011 - Židlochovice, rozhledna Akátová věž, kopec Výhon

Už u Ronda nás bylo více než 20 kousků, s potěšením jsme uvítali i vejletníky z jiných cykloskupin. Lákala je naplánovaná rozhledna Výhon a Wassekovo tajemství. A hlavně slunečný a už celkem teplý počas.
Židlochovice po větru byly za chvíli, někteří po silničce, jiní s šéfem vejletu Wassekem kolem vody a už slíbený mezikus v bufíku. Museli jsme se občerstvit, protože nás čekal solidní vejšlap na Výhon s pěknou rozhledničkou z akátového dřeva, 18 m vysokou a s 67 schody.
Výhledy parádní, jen ten fukéř mohl být menší. Alespoň byl nahoře trochu větší výkyv.
Asfaltečkou do Blučiny, v hospůdce papů, žádná velká sláva, ono taky 20 konzumentů obsloužit naráz, na to nejsou všude zvyklí.
Potom jsme jeli za Wassekem (drtivá většina) abychom nezabloudili. Vedl nás různými cestičkami tak, abychom nejeli zpátky stejnou cestou, zase po cyklošu. A tak se většina projela poprvé po Rajhradické oboře a spojnici přes Popovice k Modřicím.
Rozchodná tentokrát v hospodocukrárně, takže si mohli všichni (hlavně děvčice) vybrat to, co tělo žádá a hrdlo ráčí!
 


 

9.4.2011 - 12 hodinovka MTB  "PODLESÍ LAVKY"

Tak nakonec se na start dostavili 4 naši členové a Howgh coby čestný člen a Honzík Krejčí coby budoucí člen...
Náš největší favorit Mišutek měl hned v prvním kole pád a zhmoždil si, jak na potvoru, už podruhé, pravé zápěstí. S tímto handicapem ujel ještě neuvěřitelných 6 kol, než zvítězila bolest, přesun do špitálu a sádra! To je tedy fakt smůla, navíc v den narozek! Přejeme Michalovi rychlé uzdravení, aby s námi už zdravý, mohl prožít "Lužáky".
Péťa Vašalka ujela 19 kol /1767 km/ a byla v kategorii třetí, Láďa Kutil 16 kol (148,8 km) - 4. v kat., Marťas Krejčí 15 kol (139,5 km) - 21., Honza Vlasák, coby nejstarší účastník 9 kol (83,7 km), ale jen jen pár hodin.
Tři Bystrčáci jsme přijeli naše reprezentanty povzbuzovat a při té příležitosti jsme si cvičně okruh jednou objeli. Neuměli jsme si představit, že bychom "Lelkovadlo", tady krpál Lelekovice - Babí lom, měli absolvovat několikrát!!
Co potom dvacetkrát??!!
Obdiv zaslouží všichni, děkujeme za repre cykloklubu Komín!
 

 


 
2.4.2011 - Brno, Velká Bíteš, Brno

Sobotní vyjížďku bych nazvala "Brno - Velká Bíteš - Brno, aneb za první koupačkou"... K Pádlu dorazili 4 stateční (Peťa & Peťa & Peťa & Laďa, neboli Dochtor, Duratec, Já a Mlčoch). Cesta do Grande Bíteše byla nuda. Až na drobné technické potíže s Dochtorovým kolem jsme všichni úspěšně dojeli. Tam jsme se mrkli na pořádná kola, já na hezké zadky závodníků, pojedli, dali do každé z našich 6-ti noh panáčka a přichystali se na cestu zpátky. Ladík se od nás tady odpojil, tak jsme zůstali pouze 3 stateční. Jet stejnou cestou zpátky se nám nechtělo, a tak Duratec vymyslel cestu přes Přibyslavice, Svatoslav a údolím Bílého potoka (tzv. "Ny...novka"). Tato cesta je známá svýma přejezdama brodů. První dva nás nijak nezaskočily, při třetím, relativně nevinném betonovém, leč kluzkém korytě, předvedl Peťa N. akrobatický kousek a plavmo vpřed přistál na druhé straně brodu... Mně zablikala kontrolka, takže jsem si přibrzdila, ale kolo mi podjelo úplně stejně. Akorát s tím rozdílem, že vlivem nižší rychlosti jsem nedoletěla na druhý břeh, ale čváchla sebou přímo do vody a navíc ohodila stále ještě válejícího se a dosud ještě suchého Peťu. Dochtor po našem kousku raději brod přešel. Tohle byl ale pouze začátek - další dobrodružství na nás teprve čekalo... Přece nepojedem trapně po suchém asfaltu, že... Tak jsme se vydali cestou skrz koňskou ohradu. Po pár metrech, k našemu velkému překvapení - brod. Ale ten už byl vyššího levelu. Chvilku jsme kroužili a přemýšleli kudy a jak překážku zdoláme. Nakonec jsme sundali boty a ponožky, drapli kola a šli. Voda byla více než osvěžující (ale to už jsme dobře věděli). Jen co jsem se dohrabala na protější břeh, opřela jsem se o ohradník, o kterém jsem tvrdila, že určite nekope-chyba lávky, dostala jsem pěknou pecku. Peťa N. se doplazil za mnou a nedbaje mého upozornění, lehce se dotkl natažených špagátů-a... měl ji taky. Dochtorovi už strach nedovolil, tak se ohradníku s velkým respektem vyhnul. To už jsme si řekli, že dobrodružství bylo ažaž, dojeli na Šmelcovnu, dali si něco dobrého a pak pokračovali Bílým potokem do Bítýšky, kde se Peťa N. odpojil a my pak s Dochtorem ještě přes Pádlíčko domů. Kluci, děkuju za krásné zážitky !!!

 


 

3.4.2011 - Chlébské bledule

Rekordní účast! Do vlaku směr Nedvědice se nasoukalo 25 kol s majiteli, další 3 ks přijeli na kole přímo za námi, takže jsme překonali počet z akce Jamné. Jsem rád, že zvítězila přírodopisná vyjížďka nad přežírací akcí!
Bohužel při nakládce vypadly do kolejiště mapové podklady vejletu, což je průser, představte si, nevědět kudy!
Ještě na nádraží nutné společné foto ze siluetou Pernštejna, a to proto, aby vznikl podklad pro řešení sporu mezi Jurkem, Marky a Luprem o počtu účastníků. Nejvyšší tip byl na 18 ks, byl silně překonán!
Po nezbytném ranním občerstvení v nádražním hotelu, které bylo příznačně nazváno výjezdním zasedáním CKK, jsme vyrazili směr Chlébské, ale tentokrát trochu jinam než v minulých letech a udělali dobře. Údolím Chlébského potoka jsme se sice prodírali množstvím nordig walkingovým důchodcům, ale stálo to za to! Bledulí bylo neurekom, tisícenásobně více než na "naší" známé lokalitě.
Důchodcům se navíc líbilo divadelní vystoupení našeho Jurky coby mořská panna Kodaňská, v tomto případě potoční panna Chlébská.
Potom solidní bikový úsek s několika pády přes kluzké kořeny, vyhrnutí (spíše vytlačení) k nádherné lesní asfaltečce, díky které jsme ale špatně odbočili a tím přišli o plánovaný Sýkoř a stezku Járy Cimrmana...
Nevadilo, pěkným sjezdíkem přes Osiky, Žleby kolem Besénku do Lomnice a tam papů. Bohužel v minulosti přes jídlo vyhlášená hospoda na náměstí už tak výborná není, dorazili jsme se na Zámeckým mlýně polívkou, gulagem, Bernardem, Lobkowitzem...
A pak už, dá se říci klasika, Lomnička, Železné, Drásov a skoro všemi oblíbená obora... k veslopádlu.
Rozchodná byla tentokrát U smrada v Bystrci, kde ještě 13 ks domlouvalo návštěvu povídání o Maroku salátka Igora ve čtvrtek a upřesňovalo plán na další víkend.
Takže BLEDULOVKA úspěšná, moc příjemná pětašedesátka!
 

 


 

 

13.3.2011 - Za prvním defektem a posledním sněhem

První předjarní společná vyjížďka se vydařila! Cca 15 kousků, i se zástupci Cyklostránek a Favoritu, jsme od Vesla projeli sněholedovou spojnicí od Sokoláku ke Kníničkám, a dále klasika od Kuřimi kolem trati k Čebínu. Cykloklubový prvovýstup na Malhostovickou pecku, kde byl vidět zatím vzrůstem malý, ale Koniklec velký, a hlavně, nebudete tomu věřit, Chlupáček hadincovitý, Huseník ouškatý a Kručinka chlupatá - nádhera! No, a potom už jen Sentický Kvasárek -15° se zobkou a hezkou obsluhou. Liborovým krajem jsme se dali přes oboru a U našeho pádla oslavili Wassekovy narozky zelenou s mlékem (věřte tomu!) a domluvili příští víkend...
A protože Marky píchla, můžeme tento vejlet nazvat po favoritsku: Za prvním defektem a posledním sněhem...


 


 

30.10.2010 - Dvanáctihodinovka na horských kolech "Podlesí u Kuřimi"

Na tomto závodě bylo více účastníků z cykloklubu Komín a výsledky jsou popsány tady:

Kategorie M2:

3. Skopal Michal, celkově 12., ujel 186 km,

6. Vlasák Jan, celkově 29., ujel jako čestný člen 139,5 km, 

9. Kutil Vladimír, celkově 36., ujel 111,6 km.

 

 

Výsledky závodu: 12hod_podlesi_2010.pdf, stránky závodu: http://www.x-sports.cz

 


 
17.10.2010 - Soběšická Mulda

V kategorii M 40 - 30 km se výborně umístnil na 10. místě Valenta Jiří.
 

Stránky závodu Soběšická Mulda: http://www.czex.cz/mulda
 


11.9.20010 - LeMans - 24-hodinovka na silnici "Šaratice"


1. v kategorii MIX - Vašalovská Petra, Buršík Václav, Skopal Michal 

 

Stránky pořadatele závodu:  www.volny.cz/lemans

 

 


 

7.8.2010 - Jundrovský kopeček - Horokolo Jundrov

Na Jundrovském kopečku skončil celkově 43. Buršík Václav v kategorii M39 jako 12., dále jako 48. Valenta Jiří a ve své kategorii M49 jako 5. Vašalovská Petra bohužel nedojela pro technickou závadu 

 

Výsledky závodu: jundrovsky_2010.pdf

Stránky pořadatele závodu: http://www.horokolo.wz.cz
 

 

 

 

 


 

22.5.2010 - Den dětí - cyklozávod 
Pěkné počasí přilákalo celkem 40 dětí k prezentaci do již 13. ročníku
cyklistického závodu v rámci oslav Dne dětí.
Na osvědčené trati mezi školou a retenční nádrží bojovali chlapci a děvčata ve dvou kategoriích 6-9 let a 10-13 let.
V jednotlivých kategoriích zvítězili:
Veronika Šmerdová, Daniel Král, Kateřina Bolfová a v nejlepším čase závodu Tomáš Zedník.
Hodnotné věcné ceny třem nejrychlejším v kategoriích věnovali:
Kola Labus, Minská 102,
Fy Celes s.r.o. zastoupená MUDr. Zuskou
Cyklosport Cibulka, Hlavní 35
Cykloklub Komín
 
Organizace a spolupráce s pořadateli byla výborná, takže závod proběhl v pohodě a všem dětem se líbil.