2017

11.-18.2. 2017 - Jizerské hory

 CK Komín

Tři vlakové přestupy a odvoz báglů Wassekem proběhl perfektně na minuty přesně a protože jsme byli po cestě žízniví, tak hop na pifko do hospůdky Mart pod hlavákem Kořenova. Na chatě první zdrcující okamžik: pifko nepitelné! Vydali jsme se prozkoumat přístup do stop a při té příležitosti také novou hospodu u kostela - moc dobrý Budvárek! Nastal tedy okamžik, kdy jsem musel sdělil šéfovi Markovi - Prážákovi, že s pivem musíme něco udělat. Udělal - speciálně pro nás zajistil Rohozec 11°, ovšem s ironickou poznámkou "doufám, že to vypijete". Za 2 dny musel pro další bečku. Chutnalo! Intimně jsme mu říkali "erjedenáctka".

A teď už k běžkování. První den jsme zkusili Smědavu a Pešákovnu, i tak to dalo 25 km. Nástupy do magistrály byly zdlouhavé. Ještě jsme nikam nedošli, a už to bylo sem a tam 10 km odfakčenejch. Na Smědavě změny v tom, že z pokojů jídelny, takže si mohli všichni k občerstvení sednout. No a taky nostalgie při nahlédnutí do prostor, kde jsme trávili několik let Jizerské zimní soustředění. Na Pešákovně totéž, jen s tím rozdílem, že byl tentokrát jen jeden Mozek vzhledem k přemrštěné ceně.
Další 4 dny totální azzůro, užili jsme si ho. Z Knajpy kolem Smědavské hory, paráda, nádherné výhledy na Hejnici a taky denní rekord - 38 km. /ale do deníčků jsem všem povolil si napsat 40!/. Jeli s námi i Buršíci, Wassek s vašíkem ve vozejku, dal si do těla, mladý chlapec.
Itoš dalšího dne velel - Polsko. Vláčkem do Jakuszyc, po blbejch stopách na Orle /v paměti jsme měli nádherné stopy z loňska/, tam pifko naše a frk na chatu Górzystów. Moc hezkej vejlet, krásné sluncem zalité polské pláně s tvrdým sněhem, na kterém se parádně bruslilo. No a zase celkem 29,9 km /slíbil jsem totiž děfčicím, že to nebude více jako 30/.
 

Abych nezapomněl na tvrdé tekuté zásoby. Bylo jich věru dosti, ale jeden stál za to. Marťasův Pelinkovac zvítězil, s láskou jsme vzpomněli na Montenegro a Kololoď, dost velká slzička mně ukápla.
Další vejlet jen na Knajpu, pifko a rum-bum, zpět kolem známého Kiosku bez oficiálního ceníku, kde se Zuzanka zápisným stala rovnoceným členem :lol: slovutného Cykloklubu Komín. Gratulujeme!
Nakonec to šlo cestou i kolem silnice, jak nahoru tak i dolů. trochu jsme přece museli změnit nástupní i konečná místa vejletů.
 

Nesmím také zapomenout průjezd kolem Skalek, odkud jsme měli parádní výhled na Ještěd - byl jak vymalovanej.
Marťas se nakonec běžkovat trochu naučil na mistrovských lyžích Liborka, hlavně však mu šel soupaž. Koncem týdne už měl takové bicepsy, že mu trhaly rukávy triček.
To už jsme měli běžkování až dost, a taky neúspěšného mázu, takže změna - procházka Harrachovem. Vláčkem, výstup a směr, kam jinam, než do pivovaru u sklárny na moc dobré pifko, po něm procházka až k Mumlavským vodopádům.
 

Samozřejmě jak je zvykem CKK jeden večer byl věnován hudbě. Country kapela Daniných kámošů navodila atmosféru a po nich klubový DJ Marťas zorganizoval tanečky. Tancoval i Marek coby bývalý mezinárodní mistr ve společenském tanci, skončil zcela znaven.
Ani Marky nepřišla zkrátka. Óbr pes Tara, tři kočičky a každé ráno ochrana zpěvného ptactva před kocourem Kryšpínem ji veskrze uspokojovaly.
No a cesta zpět, to fungovalo také perfektně.
 

Poslední slovo při rozlučce Pražáka bylo: Ale to pivo R11°bylo příliš hořké! Bohužel, život je takový...nám však chutnalo. Ozvat se na příště můžeme.

I když Péťa namazal Markovi skaty stoupacím voskem, ten šílel. Ale měl je dát do lyžárny...
 

Snad ale bude už od příští sezony fungovat Kakrda?!
 

19.-21.5. 2017 - Vysočina, Rokytno u Martina

 CK Komín

Přesun na Vysočinu v pohodě. Nakonec z toho byly 4 vlaky, kterými jsme se do destinace přesunuli: Havlbrod, NMnM, Vlkov a Letovice.
 

Nejpočetnější Letovice, příjezd v 10:01, protože nádr. restaurace otevírá v 10:00! Rychlý mezikus a už nádhernou krajinou kolem Křetinky, Svojanov. Za Svojanovem v řecké hospodě obídek a hurá na Hamry. Hamry-Tušla zavřeno, ale nevadilo, bylo tekuté připomenutí Mallorky. Potom už jen kafíčko v Jimramově a lehce do kopečka do Kadova. Tam jsme se všichni setkali a Jana Křenková díky kadovánkům se stala pravoplatnou členkou slovutného Cykloklubu Komín. Gratulujeme!
 

Jako obvykle U Martina kulajda a řízek se salátem byl nad naše síly, únava a večer bez diskošky.
V sobotu ráno kosa jak sviňa, na sebe vše, co jsme měli sebou. Kdo se chtěl zahřát, mohl přes Buchťák, my přes Kutiny, scuk byl v Borovnici, ale rychlá rota projela kolem hospody tak rychle, že jsme ji nestačili zadržet. Nově otevřená hospoda nás skvěle přijala, horká polívka rozehřála. Potom to šlo, trochu do kopečka, takže nebyla zima, Lucký vrch to jistil ale trochu zklamal. Nenabízely knedlíky!
 

Sjezdík do Pusté Rybné a zelená vzpomínka na Libora. Dále klasika, Mílovy, Blatiny, Samotín s vánkem, a s krátkým ohřátím u Míry domů...
Tentokrát večer diskoška /údajně/.
 

Ráno ještě zima, ale předpověď na teplo dobrá...tak jsme vyrazili směr Domanínský rybník. Bufík ještě nepremával, ale občerstvení bylo, frk na již nám známé sídliště. Mezikus a mimo střed města přes Lužánky, kde jsme pozdravili ZUBRA a další pohádkové bytosti. Čekala nás nejhezčí část nedělního vejletu, Suché Stráně, a po nich rychlý přejezd do Nedvědic nebo Doubravníku na oběd.
 

Tak už nám zbývá jen BUDDHA v Maršovicích. Zkusíme to 25.-27.5.2018. Co říkáte?!